nám napsal(a): Přestože naše miláčky postihuje a trápí stále, alespoň já mám ten pocit, častěji, ale bohužel i dříve, nenašla jsem na webu žádný ucelený článek o tomto syndromu. Pokusím se o to tedy já.

Brachycefalický syndrom ( brachys = krátký, cephalos = hlava - čili brachycefalický = krátkohlavý) zahrnuje tato onemocnění horních cest dýchacích: ZÚŽENÉ NOZDRY, PRODLOUŽENÉ MĚKKÉ PATRO, EVERZE LARYNGEÁLNÍCH VÁČKŮ (SAKUL) = vychlípení váčků sliznice hrtanu, což vede k jeho ucpávání a následné nemožnosti nádechu , HYPOPLAZIE TRACHEY = neúplné či nedokonalé vyvinutí průdušnice (vedoucí popř. k jejímu kolapsu). První definice odborníka: "Mezi primární defekty patří ZÚŽENÉ NOZDRY a PRODLOUŽENÉ MĚKKÉ PATRO. Omezené proudění vzduchu v důsledku anatomického defektu při nádechu vytváří podtlak, který ovlivňuje oblast hrtanu a hltanu. Kolaps hrtanu je druhotným onemocněním vznikajícím v důsledku chronického působení podtlaku." Druhá odborná defenice: "Zahrnuje kombinaci ZÚŽENÍ NOSNÍCH OTVORŮ, ZBYTNĚNÍ NOSNÍ SLIZNICE a PRODLOUŽENÍ A ZBYTNĚNÍ MĚKKÉHO PATRA. Tento stav vede neléčen k zvyšování negativního tlaku v dutině hrudní při nádechu, který je obtížný a hlučný, je vidět zatahování břicha a v krajním případě i mezižeberních prostor. Negativní tlak způsobuje vchlipování hrtanových váčků (laryngeálních sacculů) do hrtanu a to stav dále zhoršuje." A do třetice: "Horní dýchací cesty se skládají z nozder, nosní dutiny, hrtanu a průdušnice. Velmi často nacházíme první deformitu přímo na nozdrách, které mohou být dramaticky zúžené. Zde je možné poměrně JEDNODUCHÝM chirurgickým zákrokem nozdry roztáhnout a zprůchodnit. Další překážka, kterou musí vdechovaný vzduch překonat je měkké patro. U psů, kteří mají normální proporce hlavy netvoří měkké patro většinou výraznější problém. U brachycefalických plemen je patro ovšem často příliš dlouhé, ať už absolutně či relativně v poměru k ostatním strukturám horních dýchacích cest. Postižení pacienti se často zpočátku projevují hlavně chrápáním ve spánku, někdy ovšem chrochtání přetrvává i během normálních denních aktivit. Dlouhé patro lze chirurgicky zkrátit tak, aby psovi nepřekáželo při dýchání. MNOHEM KOMPLIKOVANĚJŠÍ je řešení deformit v oblasti hrtanu a průdušnice. Hrtan může být při brachycefalickém syndromu postižen hned několika způsoby. Často nacházíme deformovanou, měkkou chrupavku, která se při dýchání hroutí do vchodu hrtanu a tím jej výrazně zužuje. Tento stav je velmi těžko řešitelný, někdy lze pacienty určitou dobu stabilizovat pomocí léků, které omezují otok sliznice, někdy ovšem nezbývá než část hrtanu odstranit chirurgicky, což vede většinou k poměrně závažným komplikacím& Další obstruktivní změna, která se může objevovat v oblasti hrtanu, je vychlípení takzvaných slizničních kapes do lumen hrtanu. Tato sliznice se vysouvá sekundárně v následku dlouhodobého stížení respirace a změn tlaků v horních dýchacích cestách. I zde lze chirurgicky odstranit nadbytečnou sliznici, základní onemocnění ovšem nevyřešíme& U některých jedinců se kromě toho setkáváme s takzvanou kolabující průdušnicí. Zde jsou chrupavky tvořící samotnou průdušnici příliš měkké a deformovatelné. Při nádechu se průdušnice zploští, což vede k stíženému dýchání. Někdy se zhroutí úplně, což vede k jejímu přechodnému uzavření, pacient není schopen se nadechnou a případně omdlívá. Zvířata, která jsou v bezprostředním ohrožení života je možné operovat. Při tomto- opět značně riskantním- zákroku vkládáme kolem průdušnice malé plastové kroužky, které tvoří jakési "lešení" a brání jejímu dalšímu hroucení. Alternativně lze zavést endoskopicky nebo skiaskopicky do lumen průdušnice speciální vystužovací mřížku (stent), která splňuje tuto úlohu lépe. Trvale ztížené dýchání vede k větší zátěži na kardiovaskulární aparát, starší pacienti často vyvinou sekundární srdeční a plicní onemocnění." Na tomto souboru onemocnění má, alespoň podle některých veterinářů, podíl i dědičnost. Nicméně to nic nemění na faktu, že podle všech tří odborníků je primárním a také poměrně snadno chirurgicky řešitelným problémem, zúžení nozder a prodloužení měkkého patra. Všechny ostatní chirurgické zákroky (na hrtanu a průdušnici) jsou leckdy zcela neproveditelné, ale vždy život ohrožující. Dochází po nich totiž mimo jiné k velkým otokům horních cest dýchacích a bez okamžité tracheotomie pejsek téměř 100% zemře. Také po zkrácení měkkého patra a rozšíření nozder dostanete pejska domů hned po probuzení, kdežto u zákroků na hrtanu a průdušnice je doba hospitalizace minimálně 24 hodin. Pokud se operace povede, dojde ke zlepšení dýchání, ale bývají častější záněty horních cest dýchacích. Pokud se nepovede& Je pravda, že ještě dnes lze nalézt na stránkách veterinární kliniky AAVet tento dotaz a odpověď: "Mops-měkké patro: Moc vás zdravím. Obracím se na vás s dotazem na váš názor na operaci měkkého patra u mopse. Mám 6-ti letou fenku mopse v dobré kondici. váží 6,5-7,5 kg podle roční doby, je bez jakýchkoli obtíží (kromě malé tříselné kýly). Náš veterinární lékař nám doporučil abychom jí nechali zkrátit měkké patro, že se jí tím prodlouží a zkvalitní život a bude i spokojenější. Chápu jeho argumenty o kterých jsme diskutovali cca hodinu, ale ráda bych znala názor i jiných veterinářů na tuto operaci. Mopsinka nemá žádné velké problémy s dýcháním, jen když je rozrušená, nebo je větší horko skutečně dýchá hlasitě - chrochtá. Nikdy neměla žádný kolaps nebo problémy s dušením, jen dýchá "nahlas". Našemu veterinářovi skutečně důvěřujeme, péče o naše psy je špičková. Jen mě malinko zarazilo, když mi pan doktor řekl, že tuto operaci ještě nedělali a že by tedy naše hafča byla první. Prosím napište mi pokud je to aspoň trochu možné, kdy je podle vašeho názoru nutné tuto operaci provést. Moc vás zdravím. Monika Striktní indikace pro operaci patra není. Pokud pejsek toleruje zátěž a netrpí nádechovou dušností, tak se k operaci obecně nepřistupuje. Vše je ovšem třeba posoudit i ve světle vlastního nálezu, případně opakujících se zánětů horních cest dýchacích a podobně. Brachycefalický syndrom, kam dlouhé měkké patro patří je bohužel znakem tohoto plemene a každý majitel by si toho měl být před koupí pejska vědom a znát i obtíže, které toto plemeno během života provází. S pozdravem Michal Alexa" Ale pokud si pozorně přečtu názory ostatních odborníků a srovnám si v hlavě následky, je to (alespoň pro mě) jasná volba. Poměrně snadná operace zúžených nozder a prodlouženého měkkého patra proti nekončícímu trápení až úmrtí při postižení hrtanu a průdušnice, vzniklé neřešením výše jmenovaných primárních drobností. K nejnovějším poznatkům u Brachycefalického syndromu se řadí další onemocnění. Je to porucha funkce horní části trávicí trubice. Citace odborného článku: "Podle posledních poznatků dochází zřejmě ze stejných příčin (brachycef. syndrom) ke zpětnému pronikání kyselé žaludeční šťávy zpět do jícnu (gastro-oesophageálnímu refluxu). Příznakem toho je jako u lidí pálení žáhy, obtíže při přijímání potravy, polykání naprázdno, někdy dojde i na zvracení. Mimo jícen bývá zánětem postižena i sliznice žaludku a dvanáctníku. I u mopsů s brachycephalickým sy., kteří nemají zjevné příznaky postižení trávicího ústrojí byly nalezeny mikroskopické změny svědčící pro zánětlivé postižení sliznice horní části trávicího traktu." Na prvním místě v léčení brachycephalického syndromu je chirurgická náprava zúžení nosních štěrbin a korekce prodlouženého měkkého patra. Léčba zánětu trávicího traktu by měla být součástí komplexní therapie, protože snižuje počet komplikací po vlastním chirurgickém výkonu a zlepšuje prognosu uzdravení. Nic jiného a bližšího se mi nepodařilo objevit, přesto doufám, že tento pohled bude stačit. Mohou se samozřejmě vyskytnout komplikace i při nebo po jednoduchém chirurgickém zákroku rozšíření nozder a zkrácení prodlouženého měkkého patra (viz. článek Brendyho trápení), ale to je jen jisté procento pravděpodobnosti, kdežto při řešení následných obtíží s hrtanem a průdušnicí je to jistota. U našeho mopsíka bylo zkrácení měkkého patra bohužel provedeno již pozdě (byly mu 2 roky) a dnes možná budeme odsouzeni k čekání na jeho smrt udušením bez možnosti chirurgického řešení (viz čl. Čekání na smrt). Dalšího mopsíčka čeká složitá operace hrtanu (viz čl. Jak to s námi pokračuje), jinak smrt udušením do půl roku - jeho věk je pouhých 5 let. Na závěr bych vás všechny chtěla varovat, že brachycefalický syndrom se netýká jen starších pejsků. Je třeba řešit již první potíže s dýcháním (např. chrápání a funění) a ty se objevují už ve velmi mladém věku (1 rok nebo i dříve?). Prameny: Sborník Brachycefalický pes - kanadský odborník B. Lussier web Animal clinic - MVDr. Jan Hnízdo web kliniky Jaggy (lékař neuveden) MUDr. Milan Raba